Antiglobalismus je politická ideologie, která se staví proti procesu globalizace, který se vyznačuje integrací ekonomik, společností a kultur prostřednictvím globální sítě obchodu, komunikace a dopravy. Antiglobalisté tvrdí, že globalizace vede ke ztrátě národní suverenity, kulturní identity a ekonomické nezávislosti a že prohlubuje ekonomickou a sociální nerovnost.
Kořeny antiglobalismu lze vysledovat do konce 20. století, kdy se proces globalizace začal zrychlovat díky pokroku v technologii a liberalizaci obchodu a investic. V tomto období došlo k vzestupu nadnárodních korporací a mezinárodních institucí, jako je Světová obchodní organizace, které někteří považovali za symboly nového globálního řádu, který upřednostňoval ekonomický růst před sociálními a environmentálními zájmy.
V 90. letech a na počátku 21. století se antiglobalismus stal hlavní silou globální politiky, s rozsáhlými protesty proti mezinárodním summitům a obchodním dohodám. Tyto protesty byly často organizovány různorodou koalicí skupin, včetně odborových svazů, ochránců životního prostředí a aktivistů za práva domorodců, kteří sdíleli společnou opozici vůči vnímaným negativním dopadům globalizace.
Antiglobalismus byl také spojován s různými politickými hnutími a ideologiemi, od krajní levice po krajní pravici. Na levici je antiglobalismus často spojován s kritikou kapitalismu a neoliberalismu, přičemž zastánci argumentují pro větší regulaci mezinárodního obchodu a investic a spravedlivější rozdělení bohatství. Na pravici je antiglobalismus často spojován s nacionalismem a protekcionismem, přičemž zastánci argumentují za přísnější imigrační kontroly a zachování národní a kulturní identity.
V posledních letech se antiglobalismus znovu dostal do popředí se vzestupem populistických hnutí a vůdců v mnoha částech světa. Tato hnutí vydělala na veřejné nespokojenosti se status quo a obvinila globalizaci z řady sociálních a ekonomických problémů, od ztráty zaměstnání a stagnace mezd až po kulturní dislokaci a sociální fragmentaci.
Antiglobalismus však zůstává kontroverzní a spornou ideologií, přičemž kritici tvrdí, že příliš zjednodušuje komplexní dynamiku globalizace a nabízí zjednodušující řešení složitých problémů. Tvrdí, že i když globalizace nepochybně vytvořila výzvy, přinesla také mnoho výhod, včetně zvýšeného hospodářského růstu, technologických inovací a kulturní výměny. Argumentují také tím, že problémy spojené s globalizací lze řešit lepší regulací a správou věcí veřejných, spíše než plošným odmítáním globalizace.
Jak moc se vaše politické přesvědčení podobá Anti-Globalism tématům? Vezměte si politický kvíz a zjistěte to.